Elektromagnetické spektrum a vhodná ochrana zraku

Elektromagnetické záření se využívá v mnoha průmyslových, zdravotnických i laboratorních aplikacích.
Setkat se s ním můžeme například při sterilizaci pomocí UV záření, svařování, práci s pecemi, v laboratořích nebo při použití laserových zařízení.

Ve většině běžných pracovních činností postačí standardní ochranné brýle.
Speciální filtry jsou určeny až pro aplikace, kde kromě mechanických rizik vzniká také riziko působení intenzivního elektromagnetického záření.

Jednotlivé části elektromagnetického spektra se liší vlnovou délkou, energií i účinky na lidský zrak.
Proto neexistuje jeden univerzální typ ochranných brýlí – vhodnou ochranu je vždy nutné vybírat podle konkrétního typu záření a pracovních podmínek.

Následující přehled slouží jako základní orientace v jednotlivých oblastech elektromagnetického spektra a doporučené ochraně zraku.

Běžná ochrana zraku

Ne každá práce vyžaduje speciální filtry proti UV, IR nebo laserovému záření.
Ve většině pracovních prostředí postačí běžné ochranné brýle, které chrání oči především před mechanickými riziky, prachem, kapalinami nebo běžným UV zářením.

Podle pracovních podmínek se nejčastěji používají:

• Čiré zorníky – univerzální ochrana pro práci v interiéru, výrobních provozech, laboratořích nebo skladech.
• Kouřové zorníky – vhodné pro práci venku za slunečného počasí, kde pomáhají snižovat oslnění.
• Kontrastní zorníky (např. CSP, CBR65 nebo podobné technologie) – zvyšují kontrast, zlepšují vnímání detailů a současně poskytují plnou UV ochranu.
  Nejsou však určeny jako speciální ochrana proti intenzivním UV nebo laserovým zdrojům.
• Žluté nebo jantarové zorníky – zlepšují kontrast při zhoršených světelných podmínkách nebo při práci za šera.

Většina běžných ochranných brýlí dnes zároveň poskytuje 100% ochranu proti UV záření v rozsahu deklarovaném výrobcem.
Pokud však pracujete se speciálními zdroji záření (například germicidními lampami, výkonnými UV zdroji, infračerveným zářením nebo lasery), je vždy nutné ověřit, zda běžná ochrana postačuje.

Ultrafialové záření (UV)

Rozsah: přibližně 100–400 nm

Ultrafialové záření se využívá například u germicidních lamp, vytvrzovacích zařízení, laboratorních přístrojů nebo při některých průmyslových procesech.

Je důležité si uvědomit, že přestože UV záření zahrnuje oblast přibližně 100–400 nm, běžné ochranné filtry podle normy EN 170 jsou určeny pro prakticky využívanou oblast přibližně od 190 nm.
U aplikací s kratšími vlnovými délkami nebo u vysoce intenzivních zdrojů může být nutné použít speciální ochranné filtry odpovídající parametrům konkrétního zařízení.

Podle typu aplikace se můžete setkat například s těmito normami:

• EN 170 – filtry proti ultrafialovému záření,
• EN 172 – filtry proti slunečnímu záření pro průmyslové použití (zajišťují také UV ochranu),
• EN 169 – svářecí filtry, které současně chrání i proti UV záření,
• EN 175 – stanovuje požadavky na konstrukci ochranných prostředků (brýlí, štítů apod.) používaných při svařování a příbuzných procesech
• EN ISO 16321 – nová norma, která postupně nahrazuje většinu původních norem pro ochranu zraku.

Více informací naleznete v článku Ochrana zraku proti UV záření: UVA, UVB a UVC.

Viditelné světlo (VIS)

Rozsah: přibližně 400–700 nm

Viditelné světlo je oblast spektra, kterou lidské oko běžně vnímá.
Ve většině běžných pracovních činností nepředstavuje viditelné světlo pro zrak významné riziko.
Speciální ochranné filtry se používají především u vysoce intenzivních světelných zdrojů.

Jedná se například o:

• IPL zařízení,
• některé zdravotnické světelné zdroje,
• intenzivní LED osvětlení,
• vytvrzovací systémy,
• některé průmyslové výrobní technologie.

Pro tyto aplikace jsou určeny speciální filtry pro intenzivní viditelné světlo, jejichž výběr vždy závisí na parametrech konkrétního zařízení.

Infračervené záření (IR)

Rozsah: přibližně nad 700 nm

Infračervené záření představuje především tepelné záření.

Infračervené záření se běžně rozděluje na:

• IR-A (700–1400 nm)
• IR-B (1400–3000 nm)
• IR-C (nad 3000 nm)

Jednotlivé oblasti se liší průnikem do tkání i typickým použitím, proto se vhodná ochrana vybírá vždy podle konkrétní aplikace.
Setkáme se s ním například při práci s pecemi, ve sklárnách, hutích nebo u některých průmyslových technologií.

Pro ochranu proti infračervenému záření se používají různé typy ochranných filtrů.
U průmyslových aplikací se můžete setkat například s filtry podle EN 171, zatímco u svařování zajišťují ochranu proti infračervenému záření svářecí filtry podle EN 169.

Za infračerveným zářením následují mikrovlny a rádiové vlny.
Tyto oblasti elektromagnetického spektra se z hlediska ochrany zraku běžnými ochrannými brýlemi neřeší, a proto se jim v tomto článku dále nevěnujeme.

Laserové záření

Laserové záření netvoří samostatnou část elektromagnetického spektra. Lasery mohou pracovat v oblasti:

• UV,
• viditelného světla (VIS),
• blízkého infračerveného záření (NIR),
• infračerveného záření (IR).

Výběr ochranných brýlí proto nezávisí pouze na vlnové délce, ale také na výkonu, energii, typu laseru a dalších technických parametrech zařízení.

Pro práci s lasery se používají speciální ochranné filtry certifikované podle norem EN 207 a EN 208.

Rentgenové záření (X-ray)

Rozsah: přibližně pod 100 nm

Rentgenové záření se používá především ve zdravotnictví, průmyslové defektoskopii nebo vědeckém výzkumu.

Ochrana zraku proti rentgenovému záření se neřeší běžnými ochrannými brýlemi.
Používají se speciální ochranné prostředky navržené pro konkrétní typ zařízení a pracoviště. Výběr vždy vychází z technické dokumentace zařízení a požadavků výrobce.

Jaké normy se dnes používají?

V současné době probíhá přechod na novou normu EN ISO 16321, která postupně nahrazuje většinu původních evropských norem pro ochranu zraku.

Proto se můžete setkat jak s výrobky označenými podle původních norem EN, tak i s novým značením podle EN ISO 16321.

Poznámka:
Přechod na EN ISO 16321 probíhá postupně.
Proto se budou ještě několik let běžně vyskytovat výrobky označené podle původních norem EN i podle nové normy.

Jak vybrat správnou ochranu zraku?

Při výběru ochrany zraku nerozhoduje pouze druh záření, ale také typ pracovní činnosti, způsob použití zařízení a podmínky, ve kterých budete pracovat.

Stejně důležité jsou také:

• typ zařízení,
• typ pracovní činnosti,
• výkon nebo intenzita zdroje,
• způsob použití,
• doba expozice,
• pracovní prostředí.
• technická dokumentace výrobce.

Technický list zařízení často obsahuje doporučený typ ochrany zraku nebo minimální požadovanou úroveň ochrany.
Při výběru je zároveň nutné zohlednit požadavky zaměstnavatele a předpisy BOZP.

Nejste si jistí výběrem?

Pokud vybíráte ochranu zraku pro konkrétní zařízení, pošlete nám výrobce, označení zařízení, model nebo technický list.
Na základě těchto informací Vám rádi doporučíme vhodný typ ochrany zraku pro Vaši konkrétní pracovní oblast.